DVACATERO VZKAZŮ RODIČŮM OD JEJICH DĚTÍ

1. NEROZMAZLUJTE MĚ

Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu – já vás jen zkouším.

2. NEBOJTE SE BÝT PŘÍSNÍ A PEVNÍ

Mám to raději – cítím se tak bezpečněji.

3. NEDOVOLTE, ABYCH SI VYTVOŘIL ŠPATNÉ NÁVYKY

Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. NEDĚLEJTE ZE MĚ MENŠÍHO, NEŽ JSEM

Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký.“

5. NEHUBUJTE, NENADÁVEJTE A NEDOMLOUVEJTE MI NA VEŘEJNOSTI

Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

6. NEVNUCUJTE MI, ŽE MÉ CHYBY JSOU TĚŽKÉ HŘÍCHY

Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. NENECHTE SE PŘÍLIŠ VYVÉST Z MÍRY, KDYŽ ŘEKNU, ŽE VÁS NEMÁM RÁD/A

Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.

8. NECHRAŇTE MĚ PŘED VŠEMI NÁSLEDKY MÉHO JEDNÁNÍ

Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9. NEVĚNUJTE PŘEHNANOU POZORNOST MÝM DROBNÝM PORANĚNÍM A BOLÍSTKÁM

Dokážu se s nimi vyrovnat.

10. NESEKÝRUJTE MĚ

Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.

11. NEDÁVEJTE UKVAPENÉ SLIBY

Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12. NEZAPOMÍNEJTE, ŽE SE VŽDYCKY NEDOKÁŽU VYJÁDŘIT TAK, JAK BYCH CHTĚL

Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.

13. NEPOKOUŠEJTE NADMĚRNĚ MOU POCTIVOST

Dostanu strach a pak lžu.

14. NEBUĎTE NEDŮSLEDNÍ

To mě úplně mate.

15. NEŘÍKEJTE MI, ŽE MĚ NEMÁTE RÁDI

I když někdy dělám příšerné věci.

16. NEŘÍKEJTE, ŽE MÉ OBAVY A STRACH JSOU HLOUPOSTI

Pro mne jsou hrozivě skutečně a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.

17. NESNAŽTE SE MI NAMLUVIT, ŽE JSTE DOKONALÍ A BEZCHYBNÍ

Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

18. NIKDY SI NEMYSLETE, ŽE JE POD VAŠI DŮSTOJNOST, SE MI OMLUVIT

Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.

19. NEZAPOMÍNEJTE, JAK RYCHLE DOSPÍVÁM

Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.

20. NEZAPOMEŇTE, ŽE NEMOHU DOBŘE VYRŮST BEZ SPOUSTY LÁSKY A LASKAVÉHO POROZUMĚNÍ

Ale to vám nemusím říkat, že ne?

Podle zahraničních pramenů přeložili a upravili Jiří a Jiřina Kovaříkovi a Jiří Tošner. Převzato ze situační analýzy Děti v České republice 1996, Český výbor pro UNICEF.